Rozhořčení nad problémy švýcarské banky Credit Suisse v souvislosti s krachem americké investiční společnosti Archegos a ztrátou miliard na investicích krytých zbankrotovanou britskou firmou Greensill naštvali švýcarské úřady a vyvolaly donedávna nemyslitelnou diskusi o možnosti pokutovat banky.
Diskuse se soustřeďuje na ukončení současného režimu, který zakazuje pokutování bank, a zavedení přísnějších pravidel podle britského příkladu. „Ředitelé bank nenesou zodpovědnost za své kroky, protože nemusí. Neexistují reálné sankce za špatné řízení,“ cituje agentura Reuters člena švýcarského parlamentu Gerharda Andreya. „Skandály, které zasáhly Credit Suisse, Mosambikem počínaje, Greensillom konče, poškozují reputaci Švýcarska. Navrhli jsme reformu, která znamená, že pokud se něco pokazí, manažer ponese následky.“
Andreya návrh se inspiroval britským modelem, který dělá management finančních společností přímo zodpovědný za jeho rozhodnutí. Švýcarský parlament by se jím měl zabývat v nadcházejících dnech.
Diskuse vznikla poté, co Credit Suisse v souvislosti s bankrotem Archegosu přišla o více než pět miliard dolarů (4,12 miliardy eur) a v současnosti čelí soudním žalobám v hodnotě přes 10 miliard USD pro ztracené zákaznické investice po bankrotu Greensillu.
Mluvčí Credit Suisse pro agenturu Reuters uvedl, že správní rada spustila interní vyšetřování, které „zohlední širší důsledky“ těchto událostí. Situace podle jeho slov vedla ke změnám ve vedení investičního bankovnictví a kontroly rizik.
Série skandálů rozzlobila představitelů bankovního dozoru Finy, který nemůže potrestat bankovních manažerů. Švýcarské pravidla umožňují sankcionování manažerů pouze pokud jsou přímo zainteresováni do vzniklých problémů. Obecné manažerské chyby se pokutovat nesmějí. Mluvčí Finy přivítal diskusi o otázkách osobní odpovědnosti a zdůraznil, že ostatní finanční centra „jdou podstatně dál, než Švýcarsko“. Vysvětlil, že současná pravidla umožňují tresty, například zákaz pracovat v bankovním sektoru, pouze v případě přímého spojení mezi manažerem a chybou. Často však není možné prokázat osobní odpovědnost.
Finy navzdory odepsání více než 15 miliard USD a interním pokutám v Credit Suisse a dalším skandálům nedokázala dostat banku pod kontrolu a ani akcionáři nebyli schopni odvolat ředitele Ursa Rohnert, dokud loni neodešel do důchodu.
Credit Suisse měl i celou řadu dalších problémů, například skandál související se špionáží, ačkoli v tomto případě musel tehdejší výkonný ředitel opustit svou funkci. Manažeři čelili soudním procesem v Británii a USA v souvislosti s úvěry pro Mosambik, které zemi vedly do dluhové krize. Americké úřady loni otevřely vyšetřování úlohy Credit Suisse v korupčním případě v hodnotě dvou miliard dolarů, které vyplývají z úvěrů na rozvoj mosambické pobřežní ochrany. Banka v reakci na vlnu skandálů uvedla, že zrušila mzdy pro zainteresovaných zaměstnanců včetně manažerů a v případě potřeby bude schopná vrátit peníze.
Švýcarská právnička Monika Rothová si myslí, že pro akcionáře bank je finančně prakticky nemožné dovolat se spravedlnosti na švýcarských soudů a zažalovat ředitelů bank. Podle jejího názoru je třeba umožnit bankovnímu dozoru sáhnout manažerem na platy. V případě jiné reformy však očekává silný odpor. Dokazuje to i vyjádření Švýcarské bankovní asociace, podle níž je současná úroveň dohledu vyvážená a přísná a každé změny by měly zohledňovat zvláštnosti švýcarského bankovnictví.

Dominik Gross, představitel švýcarské Aliance rozvojových organizací, očekává neochotu parlamentu změnit současná pravidla. „Existuje zde všeobecná shoda, že finanční centrum je nedílnou součástí Švýcarska, stejně jako hodinky či čokoláda. Velká část populace profituje z peněz, které sem přicházejí.“


